Ne vždycky vychází všechno podle plánu a ne vždycky se zadaří, tak jak by si člověk představoval. A tohle přesně platilo pro mojí letošní účast na Krumlově.

Už v pátek ráno jsem zamířil na budějovické výstaviště, kde byla tradičně umístěná servisní zóna a mezi obrubníky namotaný shakedown. A právě z této testovací rychlostní zkoušky je většina fotek v galerii. Hned od začátku pilně zkoušelo svoje auta několik zástupců nižších tříd i samotné špičky. Svoje Fabie R5 statečně posílali dveřmi napřed Štajf i Štochl a samozřejmě Janota s Porsche. Budu se opakovat, ale jenom slyšet tohle auto je neuvěřitelný zážitek. Po shakedownu jsem si prošel servis a vyrazil na první průjezd Jánu.

Podle meteoradaru se v těch místech zrovna seberealizovala bouřka, ale posun dál na jih dával naději, že bude všechno zalité sluncem. Optimismus zmírnila průtrž mračen již po cestě. Rychlá pasáž směrem k cíli zkoušky za odbočením za Smrhovem vypadala atraktivně, ale bez nesmrtelné vesty se místo na focení hledalo těžko. Vrátil jsem se tedy na začátek lesa – z pařezu jsem viděl na horizont nad řepkovým (jak jinak) polem a padák dolů kolem klád. Bouřková mračna a stádo krav na horizontu slibovaly pěknou kompozici. Ta vycházela ale jenom do průjezdu posledního předjezdce… V předtuše deště, který přišel ve chvíli, kdy na startu RZ stálo první auto, jsem po třičtvrtě roce oprášil plášťěnku na aparát. Ta po chvíli pozbyla smysl a protože nepomohl ani taktický ústup dál do lesa, protože pršelo vodorovně, z taktického ústupu se stal zbabělý úprk zpátky k autu. Při tradičním krumlovském proměnlivém počasí se mi s výjimkou bouřky předloni na Lipně déšť vyhýbal, teď jsem si to vybral s plnou parádou.

V sobotu jsem statečnost zavřel ve skříni a zůstal doma. Přecijenom si před odjezdem na Sardinii nechci uhnat rýmičku nebo něco horšího. Tam budu místo vody řešit jenom prach. Snad. Srdcařství v omezené formě.